Diagnóza: DA

„Podle mamky jsem začala mít ekzém už jako miminko, někdy ve dvou, třech měsících. Měla jsem nějakou virózu s teplotou a potom jsem se prý celá osypala svědivou vyrážkou. Mámu to nepřekvapilo, měla „atopák“ sama jako dítě, spíš se bála, aby se nevyskytl i u mě, a stalo se. Chodili jsme ke kožní doktorce, dostávali mastičky, vždycky to bylo chvilku lepší, chvilku horší, podle toho, jestli jsem nebyla nemocná, jestli jsme se nezapotila nebo něco dráždivého nesnědla. V létě na sluníčku to bývalo mnohem lepší a nejlepší to bývalo, když jsme jezdili k moři. Postupně se ekzém zlepšoval, do školy jsem ještě začala chodit jako dítě s ekzémem, postupně už se mi to vracívalo jen na jaře a na podzim na obličej, na krk a na nohy. Po pubertě ekzém vymizel úplně. Až teď, s nástupem na vysokou, se mi poprvé vrátil do loketních jamek a na ruce. Je to stejné jako v dětství, nejdřív jsou ta ložiska červená, na prstech s puchýřky, pak to celé začne zasychat a loupat se. Pomáhají mi masti s kortikoidy, a zas se musím hlídat a pořádně promašťovat. A taky se snažím míň stresovat, protože ve stresu se mi ekzém zhoršuje..“

Alice, 23 let, Dg. Atopická dermatitida

Atopická dermatitida je časté chronické onemocnění, projevující se vznikem silně svědivých ložisek na kůži. Na jeho vzniku se podílí mnoho faktorů, které se navzájem ovlivňují. Základem je dědičná dispozice, daná geneticky. Atopici mají narušenou bariérovou funkci kůže, jejich kožní kryt je méně odolný vůči vlivům zevního prostředí, jejich kůže méně váže vodu a více jí propouští. Důležitou roli hrají imunitní mechanismy, které jsou u atopiků pozměněné, dochází k reakcím přecitlivělosti na různé alergeny zevního prostředí i na vnitřní vlivy. Vzniká tak typický klinický obraz atopického ekzému, který bývá odlišný v různém věku:

U malých dětí se mohou projevy atopického ekzému objevit už v prvních měsících života. Dochází k výsevu svědivých červených ložisek často nejdříve na obličeji – na tvářích, na čele, mohou se šířit na krk, do vlásků, ev. i na celé tělo. Projevy často mokvají, jsou vlhké („ouročky“) a zasychají do žlutavých stroupků a později do bělavých šupinek. Kůže je potom suchá, jakoby drsná na pohmat. V akutní fázi projevy svědí a dítě se je snaží škrábat. Výsevu ekzému často předchází horečnaté onemocnění, infekce, nebo podráždění kůže zapocením, zapařením v plenkách, někdy se ekzém objeví po zavedení nové potraviny do jídelníčku. Většinou se projevy vrací, tzv. recidivují, střídají se klidová období (často v létě, v teplém slunečném počasí) s obdobími, kdy se ložiska ekzému znovu objevují.

Jak dítě roste, ekzém může úplně vymizet, nebo přechází do formy, která má trochu jiné příznaky: u větších dětí vídáme spíše ložiska suché a zhrubělé kůže, především v místech, kde se kůže ohýbá, tedy na vnitřních stranách zápěstí, v loketních jamkách, v podkolenních jamkách, na krku a v zátylku, ale i na hřbetech rukou, na nártech, v obličeji nebo na hýždích.  Ložiska se mohou druhotně infikovat bakteriemi, plísněmi i viry – obávanou komplikací je Eczema herpeticatum, kdy se do ložisek ekzému zanese herpes virus z oparu a přímo v nich vznikají  rozsáhlá ložiska bolestivých puchýřků. Někdy se ekzém především u dětí a dospívajících projevuje olupováním bříšek prstů (pulpitis sicca). Často vidíme i bělavá oválná ložiska hlavně na pažích a trupu, jen mírně drsná, nepřesně ohraničená, která se zvýrazňují po opálením, protože se zvýrazní barevný rozdíl mezi zdravou kůží a těmito ekzémovými ložisky (tzv. pityriasis simplex alba). Děti s ekzémem mají často přidružené alergie a kontakt s alergeny zhoršuje i projevy ekzému, k dalším faktorům provokujícím vzplanutí ekzému patří i kontakt s různými chemickými látkami např. v mýdlech, v kosmetických přípravcích, dráždivé jsou umělé tkaniny, ekzém mohou zhoršovat i přehnaná fyzická aktivita se zapocením a psychický stres.

Projevů ekzému většinou s věkem postupně ubývá. V dospívání se může zhoršit, často s nástupem hormonálních změn v pubertě, u dívek se někdy zhoršuje v období menstruace. Do dospělosti přetrvává ekzém jen u malého procenta atopiků. Většinou je kůže úplně bez projevů, nebo se objevuje několik málo suchých šupivých drsných ložisek jen v jedné lokalitě, například v loketních jamkách nebo na prstech rukou, v oblasti očních víček, ale i na zevním genitálu či v oblasti prsních bradavek.

I u dospělých ale může atopický ekzém vzplanout ve velkém rozsahu, nebo může k prvnímu výsevu ložisek dojít až v dospělosti. Opět se k hlavním provokačním faktorům řadí psychický stres, velká fyzická námaha, infekt s teplotami, chladné a vlhké počasí, kontakt s chemickými látkami nebo mechanické dráždění často v zaměstnání.

 

Jak léčit atopický ekzém?

Vždy je potřeba ovlivňovat všechny faktory, jejichž kombinace vede ke vzplanutí nemoci.

Pokud známe provokační faktory, které kůži atopika nedělají dobře, snažíme se je pokud možno vynechat nebo maximálně omezit. Už v graviditě je dobré vyhýbat se potravinovým alergenům. Po porodu co nejdéle kojit, nové potraviny v příkrmech zavádět postupně a opatrně. Nedráždit kůži přehnaným mytím a používáním velkého množství různých kosmetických přípravků (šamponů, mýdel, krémů). Pozor na parfemace, konzervanty, bylinné přísady. Kůži nepřesušovat, velmi důležité je promašťování. Vhodné je bavlněné, měkké, prodyšné oblečení, neoblékat dítě příliš, aby mu nebylo horko a nezapotilo se. V dospívání je u atopika potřeba s rozmyslem volit povolání, tak, aby nepřicházel do styku s alergeny, horkým nebo vlhkým prostředím, chemikáliemi. Je-li to možné, je dobré předcházet infekcím, které často ekzém rovněž provokují, tedy nenastydnout, neprochladnout, vyhýbat se kontaktu s lidmi s respiračními infekty.

Přesto i při veškeré snaze se projevy atopického ekzému mohou objevit. Obraťte se na dermatologa, už od prvních příznaků u miminek dermatolog začínající atopický ekzém diagnostikuje a doporučí vhodnou léčbu a ošetřování. Krátkodobé použití lokálních kortikosteroidů je většinou nezbytné, k tomu, aby zánětlivé svědivé projevy rychle ustoupily. Kortikoidy se potom používají tzv. intervalově, tedy jen při zhoršení, krátkodobě, a po zlepšení se vysazují a kůže se ošetřuje dalšími přípravky bez obsahu kortikoidů. Při druhotné infekci ložisek je nutné použít přípravky s obsahem antibiotik, proti svědění se podávají antihistaminika.