Nezhoubné a zhoubné útvary na kůži
Kolik jen se vyskytuje na lidské kůži výrůstků, skvrnek, skvrn, pih a bradaviček? A jak se v nich vyznat? Které jsou nebezpečné, když se stále tolik mluví o nebezpečí rakoviny kůže, a které si můžeme bez obav ponechat?
Projevů na kůži je celá řada. Mohou být pigmentované, tedy s přítomností hnědého kožního pigmentu melaninu, mohou být zabarvené jiným pigmentem, a mohou být nepigmentované, barvy kůže. Mohou být hladké, v ploše okolní kůže, nebo mohou různě vysoko vystupovat nad kožní povrch. Mohou být hladké, drsné, s bradavičnatým povrchem, různě velké od sotva znatelných po veliké desítky centimetrů. Mohou mít různý tvar, různou barvu, i několik barev v rámci jediného projevu.
Určení typu projevu patří do rukou zkušeného dermatologa. Pomáhá si často speciálním přístrojem, v podstatě osvětlenou lupou, dermatoskopem. Podle charakteristických vlastností projevu na kůži určí, o jaký typ se jedná, a jakým způsobem dál s projevem naložit – zda postačí observace, tedy sledování a pravidelné kontroly po roce či půl roce, nebo je vhodné chirurgické odstranění a histologické vyšetření tkáně pod mikroskopem, či zda stačí odstranění projevu povrchovými metodami, jako je zmražení tekutým dusíkem, oříznutí elektrickým kauterem nebo odstranění laserem.
S jakými útvary na kůži se nejčastěji setkáváme?
Mezi nezhoubné kožní útvary patří:
Kožní cysty: Milia se tvoří při uzávěru ústí vlasového váčku nebo potní žlázky s hromaděním obsahu uvnitř cystičky. Vznikají bělavé hladké droboučké cystičky, nejčastěji v oblastech kolem očí. Vypichují se tenkou jehličkou nebo skalpelem. Ateromy vznikají cystickým uzávěrem vlasové pochvy. Tuhé hrbolky s bělavě prosvítajícím obsahem se tvoří nejčastěji ve kštici. Odstraňují se chirurgicky.
Seborrhoické veruky (Verrucae seborrhoicae, senilní veruky) se tvoří s přibývajícím věkem jako žlutavé až hnědavé ploché útvary na kůži především trupu, ale i obličeje. Povrch je postupně drsný, drolivý až bradavičnatý. Odstraňují se zmrazením tekutým dusíkem nebo chirurgicky.
Histiocytom (dermatofibrom) je nahromadění vazivové tkáně, které vzniká nejčastěji po poranění nebo poštípání hmyzem. Většinou oválný nebo kulatý tuhý podkožní hrbolek s hnědavým okrajem a světlejším centrem je nezhoubný, není třeba jej odstraňovat, v případě, že mechanicky nebo esteticky vadí, odstraňuje se chirurgicky.
Měkké fibromy (Fibroma molle, acrochordon) jsou měkké stopkaté vazivové výrůstky barvy kůže, nejčastěji se vyskytující v podpaží, v tříslech nebo na krku. Většinou jsou malé několik milimetrů a odstraňují se elektrickým kauterem nebo zmrazením tekutým dusíkem, někdy ale dosahují i větších rozměrů a je pak nutné je odstraňovat chirurgicky.
Lipomy vznikají nahromaděním tukové tkáně v podkoží. Vytvářejí měkké laločnaté nebolestivé hrboly. Mohou být jednotlivé nebo mnohočetné a odstraňují se chirurgicky.
Hemangiomy jsou nezhoubné nádory z krevních cév. Mohou být přítomné u dětí hned po narození nebo krátce po porodu jako fialovočervená houbovitá ložiska různé lokalizace a rozměrů. Stejný charakter mají i tzv. senilní hemangiomy, které naopak vznikají až v pozdějším věku jako sytě červené papulky, většinou drobné do několika milimetrů, nejčastěji na trupu.
Solární keratózy (aktinické keratózy, keratosis solaris, actinica, senilis) vznikají většinou v pozdějším věku v místech, kde je kůže opakovaně vystavována vlivu UVzáření. V současné době jsou solární keratózy velmi časté u seniorů, kteří se dlouhá léta opalovali bez používání ochranných prostředků proti UV-záření tak, jak je zvykem je používat v současné době. Nejčastěji na spáncích, na čele, nose, hřbetech rukou, v oblasti kůže kštice bez vlasů se tvoří růžová ložiska s drsným povrchem, s tendencí k olupování, zatrhávání a vzniku stroupků. Nehojí se, mohou se druhotně zanítit za vzniku hnisavých ložisek. Aktinické keratózy se ošetřují tekutým dusíkem, zmrazením, nebo mechanickou kyretáží, někdy je nutné chirurgické odstranění skalpelem. Pozor, je zde nebezpečí zvratu ve zhoubný novotvar, spinocelulární karcinom, proto jsou nutné pravidelné kontroly dermatologem a odstraňování keratóz některou z vedených léčebných metod. Přísná fotoprotekce je samozřejmostí, nutné je používání ochranných opalovacích krémů s UV faktorem 50, u projevů ve kštici nošení pokrývky hlavy.
Pigmentová znaménka (Melanocytové névy, pigmentové névy)
Vznikají nahromaděním buněk tvořících pigment melanin (tzv. melanocyty). Některé existují na kůži od narození (kongenitální névy), často se tvoří v průběhu dětství a dospívání. U dětí névy rostou s věkem, v dospělosti se poté již dále nezvětšují. Mohou být ojedinělé, nebo jich mohou být na kůži jednoho člověka desítky. Jsou hnědě zabarvené, odstín hnědé může být různý od zlatavé po sytě hnědočernou, v rámci jednoho znaménka může být pigmentace v různých částech různá. Velikostí mohou být také rozmanité, od sotva milimetrových teček po několikacentimetrová znaménka, která bývají i pokrytá chlupy. Tvarově bývají névy oválné, nebo mohou mít tvar nepravidelný, s různými zářezy a výběžky. Mohou být ploché (lentigo simplex), nebo vystupovat nad okolní kůži, široce přisedlé na kůži nebo na úzké stopce. Dermatolog je obzvláště pozorný u tzv. dysplastických névů (atypických névů): mají nepravidelný tvar, jsou větší než 0,5 cm a mají nepravidelnou pigmentaci, hnědé zbarvení je v rámci jednoho névu různě intentzivní na různých místech. Především tyto névy je nutné pravidelně sledovat a v případě změn chirurgicky odstraňovat s histologickou kontrolou, zda nedošlo k malignímu zvratu v maligní melanom.
Mezi zhoubné kožní nádory patří:
Bazaliom (Bazocelulární karcinom, basalioma, carcinoma basocellulare)
Bazaliom je často se vyskytující zhoubný kožní nádor. Je to nejčastější kožní karcinom, který nemá tendenci k metastazování do uzlin nebo vzdálených orgánů, roste však postupně do šířky i hloubky, takže může ničit tkáně podkoží nebo prorůstat do chrupavek či kostí. Nejčastěji vzniká na místech exponovaných opakovaně slunečnímu záření: na obličeji – na nose, čele, ušních boltcích, ale i na hrudníku, zádech, pažích. Bazaliom má dvě varianty – povrchový, superficiální bazaliom je patrný jako růžová ploška s tendencí k olupování na povrchu, okraje bývají mírně vyvýšené. Bývá nebolestivý, nesvědí. Opakovaně se na něm mohou tvořit stroupky, může se vyhladit, téměř vyhojit a opět se pokrýt stroupky, každopádně přetrvává dlouhodobě, nehojí se, většinou pomaličku roste do plochy. Druhou variantou je nodulární bazaliom, který narůstá jako tužší hrbol do výšky nad okolní kůži, bývají na něm typicky viditelné rozšířené žilky, později se uprostřed rozpadá do nehojícího se vřídku krytého často strupem a okrajové části vystupují do bělavého „perličkovitého“ lemu. Tento bazaliom často prorůstá okolní tkáně a může zasahovat různě hluboko. Bazaliomy se odstraňují chirurgicky, u povrchových bazaliomů lze použít zmrazení tekutým dusíkem. Po odstranění je nutné chodit k dermatologovi na pravidelné kontroly, protože nádor má tendenci k recidivám v místě odstranění, nebo může nově vznikat na jiném místě.
Spinaliom (Spinocelulární karcinom, spinalioma, carcinoma spinocellulare)
Spinaliom je zhoubný kožní nádor, vznikající z povrchových kožních buněk. Oproti bazaliomu se vyskytuje méně často, chronická expozice slunečnímu záření je podobně jako u bazaliomu rovněž rizikovým faktorem vzniku. Většinou roste pomalu, často začíná jako hrbolatá ploška, která se postupně, v řádu měsíců, rozpadá ve vřídek většinou krytý strupem. Projev se nehojí, většinou po dlouhé době nádor metastazuje do spádových lymfatických uzlin, ev. i dalších orgánů. Léčba je chirurgická, radikální odstranění nádoru. Nutné jsou následné pravidelné kontroly kůže, jizvy po odstranění nádoru a spádových uzlin.
Maligní melanom
Melanom je právem obávaný kožní nádor, vznikající maligní přeměnou buněk tvořících pigment – melanocytů. Je jedním z nejzhoubnějších nádorů, dokáže rychle růst a rychle metastazovat do vzdálených orgánů. Může vzniknout na kůži úplně nově, nebo maligní přeměnou pigmentového znaménka. Existuje určitá rodinná zátěž, tendence ke vzniku melanomu u příbuzenstva. Stejně tak může být rodinnou dispozicí velký počet pigmentových znamének, což je rovněž rizikový faktor. Je už všeobecně známo, že dalším rizikovým faktorem je UV záření. Nejde jen o opakované slunění v létě, rizikové je i jednorázové spálení při intenzivním opalování. Z hlediska vzniku melanomu jsou ve větším riziku jedinci se světlou barvou kůže, tedy fototypy l a ll.
Jak rozlišit melanom? Ponechejte to na dermatologovi. Výhodou nádorů kůže je jejich viditelnost. Většina melanomů je pigmentovaná, tedy má různý odstín hnědé barvy. Existují ale i amelanotické melanomy, které mají barvu normální kůže. Většina melanomů roste nejprve do šířky a výšky, i nad úroveň okolní kůže, a pak následuje růst vertikální, do hloubky. Je ale důležité zachytit nádor včas, ještě předtím, než začne nebezpečně pronikat do hloubky. Proto je důležité jakoukoli změnu stávajícího pigmentového znaménka nebo vytvoření nového znaménka konzultovat s dermatologem. Změny velikosti, tvaru, barvy, klinické příznaky jako svědění, bolestivost nebo krvácení znaménka jsou jednoznačným důvodem k návštěvě dermatologa a k vyšetření. I bez změn a obtíží jsou optimální kontrolní vyšetření všech pigmentových projevů na kůži 1x za rok nebo 1x za půl roku, podle množství a typu znamének a fototypu pacienta. Někteří pacienti s velkým množstvím atypických névů jsou sledováni v névových poradnách speciálními přístroji, které uchovávají fotografie pigmentových znamének ke srovnání po daném časovém období. Fotoprotekce, tedy ochrana před nežádoucím UV zářením pomocí opalovacích krémů s UV faktorem, je dnes samozřejmostí. V případě podezření na změny znaménka nebo při lokalizaci znaménka v místech, kde by mohlo být znaménko opakovaně drážděno, se přistupuje k preventivnímu chirurgickému odstranění a histologickému vyšetření.
V případě potvrzení diagnózy maligního melanomu je základem jeho chirurgické odstranění. Dodržují se jasně daná pravidla, lem zdravé tkáně okolo odstraněného melanomu musí být dostatečně široký a dostatečný i do hloubky, většinou se po histologickém ověření diagnózy provádí tzv. reexcize, tedy nová operace s odstraněním širšího okolí melanomu s histologickou kontrolou, zda není postiženo nádorem. V pokročilém stadiu se vyšetřuje tzv. sentinelová uzlina, tedy první uzlina, která sbírá lymfu v oblasti, kde byl melanom. Podle výsledků se přistupuje k další léčbě. Pomocnou terapií je imunoterapie interferonem alfa, u orgánových metastáz se podává chemoterapie, nově se zavádí biologická léčba.
Vzhledem k tomu, že melanom je nádor viditelný pouhým okem, můžeme ho ve většině případů zachytit včas a úplně vyléčit pouhým chirurgickým odstraněním. Neváhejte proto následovat osvětu: fotoprotekce, samosledování znamének a preventivní vyšetřování u dermatologa je základ.
ABCD pravidlo hodnocení pigmentových znamének dermatologem. Sleduje se:
- A (Asymetry) Tvar. Rizikový je nepravidelný tvar, nesymetrický podle osy.
- B (Borders) Okraje. Rizikové jsou roztřepené okraje, výběžky, nepravidelná kontura
- C (Colour) Barva. Riziková je nehomogenní, různé odstíny hnědé nebo jiné barvy v rámci jednoho znaménka
- D (Dimension) Rozměr. Rizikovější jsou větší útvary.
- E (Evolution) Vývoj. Rizikové jsou změny tvaru, okrajů, barvy, velikosti.
Podobné známky „neklidu“ pigmentového znaménka může zaznamenat i laik pouhým okem. Pokud máte jakékoli podezření, neváhejte kontaktovat dermatologa.
Další články
Trpí vaše dítě atopickým ekzémem? Nebo vy sami?
I zdravá kůže vyžaduje každodenní péči.
Genitální opar