Pohlavně přenosné nemoci

K přenosu dochází především kontaktem genitálních sliznic, ale nejen to, k pohlavně přenosným nemocem se dnes řadí i mnoho dalších infekcí přenášených těsným tělesným kontaktem, ke kterému během sexuálního styku dochází.

Setkáváme se se zkratkou STD (Sexually Transmitted Deseases), nebo novější STI (Sexually Transmitted Infections), která je výstižnější, protože řada pohlavně přenosných infekcí nezpůsobuje klinicky „nemoc“, obtíže, může naopak probíhat zcela bezpříznakově.

Pohlavně přenosná onemocnění jsou také označována jako venerické nemoci, romanticky znějící název je odvozen od slova Venus, Venuše, jména římské Bohyně lásky. Dříve mezi klasické pohlavní choroby patřilo těchto pět onemocnění:

• Syphilis (lues, příjice)
• Gonorrhoea (kapavka)
• Ulcus molle (měkký vřed)
• Lymphogranuloma venereum (venerický lymphogranulom)
• Granuloma inguinale

Dnes se k nim přidává řada dalších infekcí, v současné době existuje více než 50 původců pohlavně přenosných onemocnění.

Podle původce se pohlavně přenosné infekce rozdělují na infekce způsobené:

• viry: Condylomata accuminata, Herpes genitalis, Mollusca contagiosa, Virus hepatitidy B, C, Cytomegalovirus, HIV 1, 2
• bakteriemi: klasické pohlavní nemoci a infekce způsobené chlamydiemi, mykoplazmaty, ureaplazmaty. Bakteriální vaginóza
• prvoky: trichomoniáza (trichomoniasis)
• parazity: svrab (scabies), zavšivení vší muňkou
• houbami: kvasinkové infekce (candidiasis, kandidóza)

Pohlavně přenosné infekce jsou velmi časté a často se také přenášejí sdruženě, dojde tedy k nákaze dvěma nebo více infekcemi najednou. Rizikovým faktorem je nechráněný pohlavní styk, střídání sexuálních partnerů, prostituce, všechny typy rizikového sexuálního chování. Rizikovou populací jsou především mladí dospělí.

Co dělat, pokud máte podezření, že jste se mohli nakazit pohlavně přenosnou nemocí?

Venerologické vyšetření

Měli jste rizikový pohlavní styk a obáváte se, že jste dostali pohlavní nemoc? Nebo již máte obtíže? Nezbývá, než se objednat k vyšetření na venerologii, tedy na pracoviště, které se specializuje na vyšetřování pohlavních nemocí. Základní venerologické vyšetření často provede i ambulantní dermatolog, tedy váš kožní lékař, někdy je nutné vyšetření na specializovaném pracovišti venerologie, které je součástí dermatovenerologických klinik většinou v rámci větších a fakultních nemocnic nebo specializovaných soukromých pracovišť. Jaké obtíže vlastně signalizují možnou pohlavní nemoc?

• především výtok, u mužů z močové trubice, u žen gynekologický, z pochvy nebo děložního čípku, nebo z močové trubice.
• pálení, řezání, svědění při močení
• bolesti v podbřišku
• kožní projevy v oblasti genitálu i jinde na těle: otevřené ranky, vřídky, výrůstky, vyrážky

Pokud máte podezření, že obtíže vznikly v souvislosti s pohlavním stykem, neváhejte venerologii navštívit. Venerolog nejprve odebere důkladnou anamnézu, tedy zeptá se vás na veškeré informace o tom, zda jste měli rizikový nebo nechráněný pohlavní styk, zda s jedním nebo více partnery, jestli máte stálého partnera, zda jste mohli poté při dalším pohlavním styku nakazit někoho dalšího, ev. svého stálého partnera, kdy k pohlavnímu styku došlo, o jaký typ styku se jednalo (genitální, anální, orální praktiky), a také zda došlo k rizikovému styku v naší republice nebo v zahraničí, ev. s cizím státním příslušníkem. Všechny tyto otázky jsou důležité pro stanovení správné diagnózy a dalšího postupu v léčbě. Lékař se vás bude ptát na konkrétní obtíže, na to, jak dlouho trvají, zda jsou stále stejné nebo zda se jejich intenzita mění, jestli v průběhu času příznaky slábnou nebo se naopak zhoršují. Důležitou informací je i to, zda jste se již pokusili o nějakou samoléčbu či vás léčil jiný odborník (urolog, gynekolog, praktický lékař) a jestli má potíže i váš sexuální partner.

Následuje samotné venerologické vyšetření. U mužů se vyšetřuje kůže celého genitálu i okolí, je-li vyrážka i jinde, vyšetřuje se kůže celého těla. U žen se vyšetřuje na gynekologickém křesle stejně jako na gynekologii, se zavedením gynekologických zrcadel. V případě podezření na pohlavně přenosnou nemoc provádí lékař venerologické stěry na přítomnost bakterií, chlamydií, mykoplazmat a ureaplazmat včetně původce kapavky z močové trubice u mužů a z děložního krčku, ev. pochvy u žen. Po vyšetření většinou následuje lokální léčba a podle výsledků, které bývají dostupné za několik dní, podle potřeby léčba celková, antibiotická. V případě jasných klinických příznaků podává lékař antibiotika ihned, aby došlo k rychlé úlevě. Další léčba se potom přizpůsobuje výsledkům stěrů.

Stěry na mikrobiologické vyšetření z močové trubice nebo děložního krčku se provádějí speciálními odběrovými štětičkami. Vyšetření je nepříjemné, ale není nijak extrémně bolestivé. Po vyšetření můžete ještě krátce pociťovat mírné pálení nebo řezání v močové trubici, které postupně odezní. Na některých pracovištích zjišťují přítomnost bakterií, chlamydií a ureaplazmat i z odebrané moči.

Pokud je podezření na onemocnění syfilis, na žloutenku typu B nebo C nebo na infekci virem HIV, provádí se vyšetření z odebrané krve. Na pozitivitu HIV se na některých pracovištích provádějí rychlé testy z kapky krve z prstu.

Kompletní vyšetření na pohlavně přenosné nemoci je možné absolvovat i screeningově, tedy jen jako testování ke zjištění, zda je vše v pořádku, například před zahájením pohlavního života s novým partnerem nebo naopak po ukončení vztahu poznamenaného nevěrou. Tato vyšetření si zájemci většinou hradí.

Konkrétní příznaky a vyšetřovací a léčebné metody u jednotlivých pohlavně přenosných onemocnění jsou podrobně popsány pod příslušnými odkazy.