Padání a ztráta vlasů

Více než svůj původní biologický význam, tedy ochranu kůže hlavy a uší před nepřízní počasí, plní vlasy po staletí především funkci společenskou. Stále jsou „korunou krásy“, stále symbolem dobrého zdraví a pěstěného vzhledu, stále znakem příslušnosti k určité sociální skupině. Díky tomuto symbolickému významu je ztráta vlasů u většiny lidí bolestným psychickým traumatem.

Jaké je základní dělení vlasového úbytku?

1. Difúzní ztráta vlasů, tedy nadměrný výpadek difúzně po celé hlavě: Difúzní efluvium

Takové zvýšené vypadávání vlasů může být normálním fyziologickým jevem:

• u malých dětí, začíná obvykle 8. týden po porodu a po několika měsících se samovolně upravuje
• v pubertě
• po porodu
• ve stáří

Jako reakce na těžkou zátěž organismu mohou vlasy vypadávat, typicky s odstupem 2-4 měsíců:

• po vysokých horečkách např. při infekčních onemocněních (chřipka, erysipel, tyfus)
• po operacích
• po traumatech
• po velkém psychickém stresu
• po nadměrném fyzickém výkonu
• po radikální změně životosprávy, např. po drastické dietě

Toxicky působí na vlasy některé léky, typicky cytostatika při léčbě nádorových onemocnění, i ionizační záření při radioterapii, deriváty vitaminu A (retinoidy), i léky snižující hladinu cholesterolu, některé léky na ředění krve (heparin, heparinoidy), kumarin, thalium.

Většinou bývá výpadek náhlý, silný, vlasy viditelně prořídnou i během několika málo dnů. Vlasových váčků neubývá, po odeznění spouštěcího faktoru vlasy zpravidla znovu dorostou během 3-6 měsíců.

Jiným typem difúzního výpadku vlasů je všeobecně známé plešatění, tzv. Androgenní efluvium (Androgenní alopecie, AGA, u žen označení FAGA), které není vratné a vede postupně k prořídnutí až ztrátě vlasů v různém rozsahu. Androgenní efluvium je geneticky a hormonálně podmíněné, dalším faktorem je věk (s roky se fyziologicky snižuje množství vlasových váčků). Výpadek vlasů probíhá typicky postupným ustupováním vlasové hranice z čela se vznikem koutů, prořídnutím kštice na temeni až do vzniku zbývajícího podkovovitého pruhu vlasů nad ušima a v týle. Rozsah ztráty vlasů je dán geneticky, začít může již po pubertě a může se kdykoli zastavit. V daleko větším rozsahu se projevuje u mužů, u žen bývá patrné po klimakteriu jen jako větší či menší prořídnutí v oblasti temene, v některých závažných případech ale může probíhat stejně jako u mužů.

Ke zpomalení až zastavení procesu plešatění se používají roztoky s obsahem hormonů nebo minoxidilu. Dermatologové mohou předepsat mužům celkově finasterid, event. se k léčbě používají u mužů i u žen antiandrogeny. Některá pracoviště nabízejí chirurgické řešení – transplantaci vlasových váčků z ovlasených částí kštice do oblastí výpadku.

2. Ložisková ztráta vlasů, výpadek v ohraničených ložiscích

Alopecia areata, areátní alopecie, je onemocnění, při kterém dochází z různých, ne vždy jasných příčin k zánětlivé reakci v oblasti vlasových váčků. Zánět brání látkové výměně vlasových buněk a dochází k výpadků vlasů v ohraničených ložiscích. Jinak je kůže nezměněná, v místech výpadku hladká, bez zarudnutí, bez olupování. Výpadek bývá náhlý, rychlý, často v průběhu dnů, někdy pacienti před výpadkem pociťují svědění v dané oblasti. Ložiska výpadku bývají oválná, někdy splývají do mapovitých nepravidelných ložisek, pokud se vytvoří souvislé ložisko v týlní oblasti, nad ušima až na spánky, nazývá se tato forma ofiáza. Někdy je výpadek vlasů kompletní (Alopecia totalis), někdy dochází i k výpadku řas, obočí a chlupů po celém těle (Alopecia universalis).

Onemocnění se někdy sdružuje s jinými chorobami: atopickým ekzémem, lupénkou, autoimunitními nemocemi jako je vitiligo, autoimunitní zánět štítné žlázy, diabetes mellitus 1. typu, revmatoidní artritida, ulcerózní kolitida, lupus erythematodes. Cíleně se v rámci vyšetření pátrá také po tzv. infekčních fokusech, tedy zda imunitní reakci nevyvolává skryté zánětlivé ložisko v těle (nosičství bakterií v krku, v nose, gynekologický nebo urologický zánět, zubní kaz apod.)

Alopecia areata je reverzibilní ztráta vlasů, to znamená, že vlasové váčky nejsou poškozeny a vlasy mohou dorůstat. Prognóza je příznivější u výpadku menšího rozsahu, kdy ložiska většinou kompletně zarůstají do jednoho roku. Někdy jsou dorostlé vlasy světle pigmentované nebo bílé oproti ostatní kštici. Projevy alopecia areata se mohou opakovat, u opakovaného výskytu a při tvorbě větších ložisek je prognóza kompletního obnovení vlasů horší.

V léčbě se uplatňují lokální kortikosteroidní roztoky nebo masti, které potlačují zánětlivé projevy, v těžkých případech je možné kortikoidy podávat celkově. Ke stimulaci ložisek se využívá ošetření tekutým dusíkem v několika sezeních, na některých pracovištích aplikují lokálně látky vyvolávající kontaktní ekzém, který rovněž vede ke stimulaci ložisek (např. difencypron). Další možností je minoxidil. Jako doplňková podpůrná terapie se doporučují přípravky s obsahem aminokyselin (methionin, cystein, aminokyseliny s obsahem síry), vitaminů (zejména ze skupiny B), minerálů (selen, zinek, křemík).

Alopecia traumatica, traumatická alopecie, vzniká neúměrnou zátěží kůže kštice. Ložiskový výpadek vlasů může způsobit dlouhodobý tlak na jedno místo (např. u kojenců v oblasti zátylku, spánku, při dlouhodobém nošení těsných čepic, helem), silný tah (např. při nošení stažených vlasů). Pozor, při dlouhodobé silné zátěži může v daném místě dojít k nevratným změnám ve vlasových váčcích a k nevratné zástavě růstu vlasů.

Výpadek vlasů může provázet také některá endokrinní onemocnění:

Při snížené funkci štítné žlázy (hypothyreóza) bývají vlasy suché, drsné, s tendencí k difúznímu vypadávání. Částo dochází k prořídnutí zevních okrajů obočí. Difúzní výpadek vlasů bývá pozorován i u zvýšené funkce štítné žlázy (hyperthyreóza). Při zánětlivém onemocnění štítné žlázy může dojít i k ložiskovitému výpadku vlasů (alopecia areata). Areátní alopecie s ložiskovitým výpadkem vlasů se vyskytuje i při poškození příštítných tělísek (hypoparathyreóza).

Jizvící alopecie

Některá onemocnění vedou k jizvení kůže kštice, které způsobuje zánik vlasového váčku a tím nevratnou ztrátu vlasu. K jizvení mohou vést zánětlivé procesy (bakteriální, virové, houbové infekce), autoimunitní onemocnění, jizvení může být způsobeno traumaticky, fyzikálním poškozením (popáleniny 3., 4. stupně), nádorovým procesem.

Každá vlasová ztráta je většinou vnímána negativně a má podstatný vliv na psychickou pohodu člověka. U dočasného vratného prořídnutí vlasů, které vzniká po některých výše popisovaných stavech, můžeme po odeznění spouštěcího mechanismu pozitivně ovlivnit a dorůstání vlasů urychlit správnou životosprávou, zdravým životním stylem, k lokální aplikaci se používají přípravky s obsahem minoxidilu, celkově se doporučují potravinové doplňky s obsahem aminokyselin (methionin), minerálů a stopových prvků.