Mikrobiální ekzém

Mikrobiální ekzém vzniká v souvislosti s infekcí mikroby, bakteriemi.

Nevzniká ale přímo působením bakterií, jde spíš o alergickou reakci na jejich přítomnost, ať už na kůži, nebo v podobě skryté infekce např. v krku, v nose, v zubu, u chronického zánětu průdušek atd. (tzv. infekční fokus). Nejčastěji vzniká na poškozené kůži, kterou druhotně infikují bakterie, jako je např. kůže bérců při chronické žilní nedostatečnosti, kůže v okolí bércových vředů, kůže poškozená traumatem nebo podrážděná kontaktní alergií (saponáty na rukou, kovy – niklové knoflíky na kalhotech v oblasti břicha).

Dochází k tvorbě živě červených ložisek s většími puchýřky, které snadno praskají, ložiska mokvají, zvětšují se do velkých ploch a hojí se zasychyjícími strupy. Projevy se mohou šířit z místa vzniku dále jako tzv. mikrobidy, drobnější ložiska na trupu i končetinách a velmi často i v obličeji, kde mohou způsobovat i otoky a začervenání jemné kůže očních víček.

Tak jako u jiných typů ekzému,  i u mikrobiálního ekzému je nutné zánětlivé projevy zklidňovat aplikací kortikosteroidních mastí, nejčastěji kombinovaných s protimikrobiálními složkami. U rozsáhlých projevů je někdy třeba krátkodobě podat kortikoidy celkově. Mokvající projevy se vysušují koupelemi ve vysýchavých roztocích, jako je slabě růžový roztok hypermanganu nebo Jarischův roztok. U starších projevů se osvědčují přípravky s obsahem dehtu. Důležitá je důsledná hygiena, vyvarovat se zapařování a jiného dráždění postižených oblastí, například nevhodným oděvem, silonovými punčochami, silnými ponožkami ze syntetických materiálů apod.  Nejlépe je ponechávat ložiska vzdušně nebo krytá jen lehkým obvazem.