Seborrhoická dermatitida

 Je časté chronické kožní onemocnění, jehož příčina není dosud známá.Upl atňuje se zvýšená činnost mazových žlaz (zvýšený mazotok, seborrhoea), zřejmě v kombinaci s působením kvasinek (Pityrosporum ovale či Malassezia furfur). Vzniká i u velmi malých dětí, kde ji vídáme ve formě žlutavých mastných pevně lpících šupin pokrývajících v různém rozsahu hlavičku. Postupně se šupiny odlučují samy a kůže se vyhladí. U dospělých jsou projevy vázány na místa s četnými mazovými žlázami, v tzv. seborrhoických lokalizacích: ve kštici a v obočí, kolem očí, kolem nosních křídel a v nosoretních rýhách, za ušima, v podpaží, na hrudníku v oblasti hrudní kosti, v oblasti genitálu. Typicky se tvoří dobře ohraničená sytě růžová ložiska, pokrývající se žlutavými mastnými šupinami. Ve vlasech se mohou jen zvýšeně tvořit lupy, ale i zde může docházet k tvorbě ohraničených silně zašupených ložisek. Seborrhoická dermatitida většinou svědí, škrábáním je možné si do ložisek zanést infekci a dochází k mokvání a hnisání ložisek s tvorbou hnědavých strupů.

Seborrhoická dermatitida probíhá chronicky, opakují se fáze zlepšení až vymizení příznaků a opětovná vzplanutí nemoci. Typické je zlepšení v teplém suchém klimatu (v létě, u moře) a zhoršení na jaře, na podzim a v zimě, kdy působí na kůži vlhko, chlad a střídání přechodů ze zimy do tepla a naopak, nošení pokrývek hlavy a silných vrstev oblečení. Typická je také vazba na psychický stres, který vede ke zhoršení projevů.

A jaké jsou možnosti léčby? V akutních fázích zhoršení se lokálně aplikují kortikosteroidní masti, často v kombinaci s protibakteriálními a protikvasinkovými složkami. Používají se i přípravky s dehtem nebo sírou. Pomáhá i vyrovnané klima, čerstvý vzduch a psychická pohoda.