Vitiligo

Není nijak vzácné onemocnění, postihuje kolem jednoho procenta naší populace. VZ dosud neznámé příčiny dochází ke snížení počtu kožních buněk tvořících pigment melanin – melanocytů. To se projeví tvorbou nepigmentovaných, bílých skvrn, obklopených normální kůží. Ložiska vitiliga jsou hladká, nesvědivá, většinou se pomalu rozrůstají. Může se jednat o jediné ohraničené ložisko, nebo i  více skvrn, které splývají  v rozsáhlá ložiska. Vznikají kdekoli na těle, nejčastěji jsou lokalizovány na prstech a hřbetech rukou, na loktech, kolenou, v obličeji, v okolí úst a očí, také v oblasti genitálu a konečníku. Pokud se ložisko vitiliga vytvoří v ovlasené části kůže, vlasy rostou bílé.

Vitiligo nejčastěji postihuje mladé dospělé. Existuje rodinná zátěž, za vyvolávající faktory jsou označovány intenzivní UV záření, psychický stres či fyzické trauma. Pozor, projevy vitiliga se někdy sdružují s jinými onemocněními: poruchami štítné žlázy, s alopecia areata, s anemií,  cukrovkou, Crohnovou chorobou a jinými. Při výskytu vitiliga je proto vhodné vyšetření se zaměřením na odhalení těchto onemocnění.

Bohužel, dosud neznáme spolehlivou a trvalou léčbu vitiliga. Postižená ložiska kůže jsou jen zvýšeně citlivá vůči slunečnímu záření, jinak je vitiligo onemocnění nezhoubné, i když mnohdy kosmeticky rušivé. Na malá ložiska se používají kortikoidní masti či masti obsahující takrolimus, při větším postižení je možné doporučit řízenou fototerapii – ozařování UVB zářením s vlnovou délkou 311 nm. Zkouší se tzv. mikrotransplantace, kdy se do ložisek vitiliga vkládají drobné transplantáty kůže, které obsahují buňky tvořící pigment, nebo se transplantují přímo tyto buňky, pomnožené kultivací. Vitiligo má chronický průběh, ložiska mohou zanikat a opět se objevovat. Nejtrvalejší bývají velká ložiska a ložiska vznikající na prstech a hřbetech rukou.