Bércový vřed (Ulcus cruris venosum)

Kůže je zdravá, dobře vyživená a hydratovaná v případě, že má k dispozici všechny potřebné živiny. Pak dokáže dobře plnit všechny své funkce, včetně funkce přirozené bariéry proti škodlivým vlivům vnějšího prostředí. Je-li vnějším zásahem poškozena, narušena, snadno a rychle se hojí a regeneruje zpátky do zdravého neporušeného kožního povrchu. Ne tak kůže, která strádá nedostatkem. Chronická žilní nedostatečnost vede k dlouhodobému městnání krve v žilách a tkáňového moku v podkoží dolních končetin. Látková výměna mezi krví a kůží je zpomalená, obleněná a nekvalitní. Nedostatečné prokrvení v důsledku sklerózy tepen také znemožňuje normální přísun čerstvé, okysličené krve a kyslíku do svalů, podkoží i kůže dolních končetin. Poškození nervů způsobené například dlouhodobě probíhající cukrovkou má za následek rovněž zhoršení látkové výměny v tkáních nejen dolních končetin. Tyto a celá řada dalších faktorů, často i v kombinaci, vedou tedy ke zhoršení kvality a obranyschopnosti kůže dolních končetin. Potom i sebemenší poranění, drobná oděrka, stroupek po poškrábání, mohou vést ke vzniku bércového vředu. Nejčastěji vzniká v oblasti kotníků, nebo na předních stranách bérců nad holenními kostmi.  Původně droboučký kožní defekt se nehojí, naopak zvětšuje, prohlubuje a rozpadá do vředů někdy až mnohacentimetrových rozměrů. Může pronikat hluboko do tkání, někdy obnažovat šlachy i kosti. Na spodině vředů bývá často povlak z rozpadlých tkání. Díky městnání tkáňového moku dochází k sekreci, někdy prosakuje tekutina i neporušenou kůží. Některé bércové vředy provází silná bolestivost. Bércový vřed se může komplikovat infekcí, obávanou komplikací je růže – erysipel, infekce betahemolytickým streptokokem. Kůže v okolí bércového vředu často trpí projevy stasis dermatitis.

V léčbě bércového vředu má zásadní vliv zlepšení cirkulačních poměrů v dolních končetinách. Jakým způsobem je to možné, určí na základě vyšetření specialista – flebolog nebo cévní chirurg. Lokální léčba pomáhá urychlit hojení bércových vředů. V současné době se doporučují metody tzv. vlhkého hojení, tedy zajištění vlhkého prostředí v oblasti vředu. Většinou je ošetření založeno na každodenním očištění spodiny vředu osprchováním nebo oplachem desinfekčním roztokem, aplikaci hojivé masti do vředu a krycí masti do blízkého okolí vředu, a v promaštění okolní kůže. Někdy je nutné aplikovat nejdříve masti, které štěpením rozpouští odumřelé zbytky tkáně na spodině vředu. Současná moderní krytí umožňují výměnu i za několik dní a jsou dobře nasákavé. K účinným složkám pomáhajícím hojení patří aktivní uhlí, algináty z mořských řas, stříbro a řada dalších. Nedílnou součástí léčby u chronické žilní nedostatečnosti je kompresivní terapie – bandáž elastickými obvazy nebo kompresivními punčochami.